Bušen. Bušenbank. Šušenbank. Bušenšušen. Už jsem slyšela ledacos. Ale pokaždé následovala otázka: „A co to vlastně je?“
Buschenschank je podnik, ve kterém zemědělci mohou nabízet svoje produkty ve formě pokrmů a nápojů. Tuhle možnost uzákonil už císař Josef II. v druhé polovině 18. století – každý má mít možnost prodávat svoji vlastní produkci a to kdykoliv a za jakoukoliv cenu (alespoň takto zněla formulace v roce 1784, předpokládám, že dneska už to tak jednoduché nebude 😏).
Má to ale i svůj háček. V Buschenschanku nedostaneš kávu ani pivo a pokrmy bývají pouze studené. Ostatně o nabídce se můžeš přesvědčit na fotkách níže. To ale nic nemění na vynikající kvalitě a chuti.
Termín je odvozen od slov „Buschen“ a „ausschenken“. Slovesu ausschenken znamená čepovat nebo nalévat nápoje. V případě Buschenschanků jde o čepování nápojů, které zemědělec sám vyrobil z vlastní úrody. Nejčastěji to bývá víno, mošt nebo ovocné šťávy. A Buschen? Dříve se nad vchod Buschenschanku věšely zelené větve na znamení, že je otevřeno (Buschenschanky jsou a vždycky byly závislé na sezóně, úrodě a sklizni).
Buschenschanky se ve většině případů vyznačují naprosto úchvatným venkovním posezením. Stoly bývají venku na vrcholu vinic nebo sadů s výhledem do okolí.
Buschenschanky najdeš nejčastěji v Korutanech nebo ve Štýrsku. Ale upřímně, ještě jsem se nesetkala s vyvěšeným „Buschen“.
Zato jsem takové větve viděla v Dolním Rakousku! Ale nebyl to Buschenschank, nýbrž Heuriger. Právě v Dolním Rakousku nebo ve Vídni se mnohem častěji setkáš s označením Heuriger. Na první pohled vypadají podobně, nejde ale o totéž.
U Heuriger bývají posezení také nádherná, venkovsky laděná, ale nabídka je jiná. Heuriger může nabízet jakékoliv pokrmy i nápoje, včetně těch, které nemá z vlastní produkce. Název se odvíjí od „heuer“, což znamená letos a odkazuje na mladé víno, kterému se také říká „Heuriger“, nebo ve Štýrsku „Junker“. Jedná se o víno z poslední sklizně, které je takto nazýváno až do doby, kdy ho vystřídá nový ročník.