Hned na úvod malé upozornění – v žádném případě se nejedná o úplný výčet pamětihodností. Při vašich toulkách po městě mějte oči otevřené, centrum ukrývá plno více či méně známých skvostů.
Níže uvedený popis se týká dle mého názoru nejčastěji skloňovaných památek a míst ve Štýrském Hradci.
Schlossberg a hodinová věž
Uprostřed města se nachází nepřehlédnutelný Schlossberg – se svými 474 m. n. m. se tyčí celých 123 metrů nad náměstím.
Právě hrad, který se před dávnými časy nacházel na tomto kopci, dal městu jméno – Graz je odvozený od slovanského „gradec“ (malý hrad).
V průběhu dějin nezůstalo jen u malého opevnění. Byl to Domenico dell`Allio, podle jehož plánů byl stávající hrad v 16. století rozšířen na mohutnou renesanční pevnost. O její velikosti a strategické výhodě svědčí i zápis v Guinessově knize rekordů. Pevnost na Schlossbergu nebyla nikdy dobyta! K jejímu stržení došlo až potom, co Napoleon obsadil na počátku 19. století Vídeň, což vedlo i ke kapitulaci v Grazu a nařízenému zboření veškerého opevnění na Schlossbergu.
Dvě stavby se však podařilo zachránit (resp. vykoupit obyvateli města) – zvonici a hodinovou věž. Hodinová věž je jednou z dominant města.
Možná se právě podivujete, jestli hodiny na věži ukazují správný čas? Ciferník původně ukazoval pouze hodiny a to dostatečně velkou hodinovou ručičkou, aby byla vidět i z dálky. Minutová byla přidána až později, v 18. století a protože už na věži jedna velká ručička byla, tak ji prostě udělali menší.
Hrad, dvojité točité schodiště a střed města
Hrad v současné době prochází rozsáhlou přestavbou a revitalizací. V plánu je dokončení do roku 2028. Poté by prostory hradu měly nabídnout návštěvnické centrum, muzeum a znázornit mimo jiné i vývojové fáze stavby.
Pokud se do areálu dostanete ještě v době, kdy většinu volné plochy pokrývají plachty a výhled je spíše nic moc, pak nezoufejte, pořád tu máme dva skvosty, které jsou zcela přístupné i přes probíhající práce.
Přejdete-li na konec prvního nádvoří, narazíte na věž skrývající jedno z nejvýznamnějších gotických schodišť Evropy. Místní ono dvojité točité schodiště také rádi nazývají schodištěm usmíření, udobření nebo třeba „Busserlstiege“ (Busserl znamená v rakouské němčině polibek – milenci se při zdolání schodiště scházejí a rozcházejí na každém patře – ideální příležitost pro letmý polibek 😘).
Schodiště nechal vybudovat císař Maximilian I. 1499. Když se uvnitř věže pozorně rozhlédnete, možná najdete pár kamenických znaků. Více než pár anonymních rytin v kameni se bohužel nedochovalo a autor tedy zůstává neznámý.
Projdete-li do dalšího nádvoří, uvidíte po vaší levé předimenzovanou bronzovou broskvovou pecku. Ale nenechte se zmást! Vyměřený střed města se nachází ještě o jedno nádvoří dále a není už tak jednoduché ho najít. Mezi zaparkovanými auty hledejte na zemi (malou) kulatou destičku z hliníku.
Katedrála svatého Jiljí (Grazer Dom)
Hrad společně s katedrálou, mauzoleem, kněžským seminářem (bývalou jezuitskou kolejí) a starou kolejí tvoří jedinečný architektonický soubor, tzv. „korunu města“, německy Grazer Stadtkrone.
Kostel sv. Jiljí je poprvé zmíněn v druhé polovině 12. století, románská stavba se zde nacházela patrně už v 10./11. století.
Gotická pře- a výstavba šla ruku v ruce s rozšířením hradu v době, kdy císař Friedrich III. udělal ze Štýrského Hradce svoji preferovanou rezidenci.
Barokní přestavbu započali Jezuité v 16. století.
Kolem i uvnitř katedrály by bylo m možné strávit celý cen. Ale abych tu alespoň vypíchla pár pozoruhodností:
Na jižní straně si všimněte obrazu Božích ran. Obraz byl zhotoven Thomasem z Villachu 1485. Zakázku dostal od obyvatel města potom, co ustáli pohromy z roku 1480. Město tehdy postihly hned tři pohromy – nájezd Turků, mor a hejna sarančat.
Ve vrchní části obrazu můžete vidět Nejsvětější Trojici – Otce, Syna a Ducha Svatého v podobě tří téměř totožných postav sedících na jednom trůnu. Takovéto znázornění bylo později při Tridentském koncilu (v polovině 16. století) zakázáno.
Jako i u mnoho dalších, i vnitřek tohoto kostela je jedno velké umělecké dílo.
Mezi nejcennější předměty uvnitř katedrály patří relikviáře po stranách vítězného oblouku. Truhly byly součástí věna hraběnky Paoly Gonzagy a pocházejí z doby před r. 1477.
Na vnitřní jižní a severní straně jsou ještě vidět části obrazů svatého Kryštofa. Kryštof je jedním ze 14 svatých pomocníků a je patronem poutníků a cestujících a má také uchránit před nenadálou smrtí a neštěstím. Výjimečné je znázornění svatého Kryštofa na jižní straně. Zde je totiž vyobrazen se štýrskou vévodskou korunou a pravděpodobně s rysy císaře Friedricha III.
Pokud se někdy dostanete do katedrály v rámci prohlídky, pak si určitě nenechte ujít vstup do tzv. Friedrichskapelle, kde se nachází pozdně gotický obraz Ukřižování od Conrada Laiba. Obraz je z dob Friedricha III. (1457) a představuje největší deskovou malbu v alpské oblasti.
Mauzoleum císaře Ferdinanda II.
Jako Mauzoleum bývá v Grazu často označován celý komplex dvou sakrálních budov – kostela sv. Kateřiny a samotného mauzolea.
Zakázku dostal dvorní umělec Giovanni Pietro de Pomis v roce 1614 od svého panovníka, budoucího císaře Ferdinanda II. Ani jeden se však dokončení nedočkal – k zasvěcení kostela a šesti oltářů dojde až o 100 let později.
O vybavení kostela – oltáře a štuk – se postaral v Grazu narozený Johann Bernhard Fischer von Erlach. Proslulý architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu se mimo jiné podílel i na přestavbě zámku Lednice z konce 17. století a podle jeho plánů tam byl vystavěn i barokní komplex jízdáren a koníren.
Mauzoleum a kostel sv. Kateřiny patří k nejvýznamnějším manýristickým stavbám 17. století v Rakousku.
Zvonkohra
Na náměstí Glockenspielplatz si můžete denně v 11, 15 nebo 18 hodin poslechnout zvonkohru, při které se na věži otáčí vyřezávaný pár v tradičním kroji. Celé představení je zakončeno zdvihnutím křídel zlatého kohouta.
Zvonkohru koupil pro obyvatele města podnikatel Gottfried Maurer. Poprvé se rozezněla na Vánoce 1905.
Letos (2026) budovu, ve které se zvonkohra nachází, odkoupilo město Graz s cílem zachovat tradici památky.
Landhaushof
Landhaus (a především jeho nádvoří) se jednoznačně řadí mezi top památky v Grazu a to hned z několika důvodů.
Už při vstupu na nádvoří na sebe nechte působit italskou atmosféru. Landhaushof patří mezi mistrovská díla italské renesance (opět dílo mimo jiné Domenica dell`Allia).
Právě na tomto nádvoří například každoročně před adventem kouzlí Kimmo Frosti. Ze skoro 35 tun čirého ledu vytváří se svým týmem betlém, který v době předvánoční dokáže uchvátit nejednoho návštěvníka.
Za zmínku stojí i to, že v Landhausu zasedá štýrský parlament – a to nepřetržitě již od 16. století.
Zbrojnice
Hned vedle Landhausu se nachází Landeszeughaus, kdysi nejvýznamnější zbrojnice ve Vnitřním Rakousku. Dnes je Landeszeughaus se svými zhruba 32.000 exponáty největší zbrojnicí zachovalou v původním stavu. Budova, ve které od počátku byla tato zbrojnice, je ze 17. století.
Jedna perlička – koňská plátová zbroj z počátku 16. století, která se nachází v Landeszeughausu, je jednou z pouze sedmi dochovaných z této doby na celém světě.
Ostrov na řece Mur
Graz má nejenom historický památky, ale i mnoho děl moderního umění a architektury. Jedním z n ich je i ostrov na řece Mur, tzv. Murinsel.
Postavený byl u příležitosti hlavního města kultury 2003 podle návrhu Vita Acconciho. Na řece tak kotví 450-tunový kolos, dodatečně upevněný spojením s oběma břehy. Pro zajímavost: konstrukce má povolení plavby.
Na ostrově se nachází kavárna, Designshop nebo amfiteátr, kde se pravidelně koná třeba letní kino.
Dům umění
Dům umění, Kunsthaus, Friendly Alien. Tak či onak, tato budova se rychle stala moderním symbolem města.
Postaven byl rovněž u příležitosti hlavního města kultury v roce 2003, navržen byl architekty Peterem Cookem a Colinem Fournierem.
Na povrchu se nachází několik vývodů, tzv. nozzles. Najdeš ten jeden, který vybočuje z řady? Naughty nozzle? Odměnou ti bude naprosto skvělý výhled na jiný symbol města!
Zámek Eggenberg
Nenachází se sice úplně v centru, ale rovněž patří k nejnavštěvovanějším památkám města. Od roku 2010 patří na seznam světového dědictví UNESCO.
Zámek si nechal postavit v první polovině 17. století kníže Johann Ulrich von Eggenberg. Architektura a výbava zámku v sobě skrývá kosmickou symboliku a inspiraci tehdy ještě novým gregoriánským kalendářem.
Najdeš zde třeba 365 oken, 31 místností na každém patře, 24 reprezentačních sálů s 52 dveřmi a celkem 60 okny, a 4 věže, na každém rohu jednu.
Nejen úžasná barokní architektura zámku stojí za viděnou. Stejně tak zámecký park. Můžeš si tu na vyhrazených místech uspořádat piknik, v květnu a červnu obdivovat přes 400 druhů růží, navštívit muzeum archeologie nebo pozorovat pávy, kteří se po parku volně procházejí.
